Modelový příklad

Varianta A

Stávající řešení

Bytový dům jako pasivní příjemce elektřiny ze sítě. Každý byt má vlastní fakturační elektroměr a fakturační elektroměr je i pro společné spotřeby, celkové roční platby za elektrickou energii (1,895 Kč/kWh) je pak 262 tis. Kč, včetně ceny za jističe ve výši 39,9 tis. Kč.

Varianta B

Společně solárně

Vlastníci bytových jednotek se domluví a vytvoří microgrid (jedno odběrné místo se společným jističem), který rozšíří o fotovoltaickou elektrárnu. Zvolena je instalace s výkonem 8,56 kWp na střeše o ploše maximálně 93 m2 (v závislosti na zvoleném typu panelu a orientaci střechy), což zajistí částečnou soběstačnost domu a zároveň minimální přetoky do distribuční sítě. Při současných výkupních cenách provozovatel takovéto elektrárny dostává pouze minimální odměnu. Případné přetoky je možné využívat pro výrobu teplé vody. Čím více se vyrobená elektřina spotřebuje v bytovém domě, tím lépe. Přetoky a prodej vyrobené elektřiny proto nejsou uvažovány. Náklady na vybudování elektrárny v tomto výkonu vč. příslušných úprav v bytovém domě se budou pohybovat kolem 515 tis. Kč. Roční výroba elektrárny bude v českých podmínkách zhruba 8,36 MWh. Pro vlastní spotřebu bude využito 8,36 MWh a nic nepřeteče do sítě. V tomto případě odběratelé ročně zaplatí za elektřinu celkem 168 tis. Kč.

Úspora vlastníků bytů na nákup elektřiny ze sítě oproti původnímu stavu tak bude 94 tis. Kč (36%). (V případě využití dotací 15,5 tis. Kč/kWp je pak doba prosté návratnosti investice 4 roky.)